Tahle povídka je na přání pro Suki.Je na pár NejixTenten.Mě osobně se moc nelíbí,ale doufám,že tobě bude.Kdyby ne tak řekni a já vytvořím jinou ju.Je to taky tím že na tento pár píšu poprvé.
,,Znám tě už velmi dlouho a přesto mi něco tajíš.Vždy se objevíš za temné noci a s prvními paprsky mi zmizíš.Kam?Jsi tak tajemný a průhledný zároveň.Vháníš mi pravdu do očí,ale já jsem slepá a nechci ji vidět ani slyšet.Vidím jen dokonalého muže,kterého nadevše miluji.Však to tajemství mě zžírá."
,,Nad čímpak přemýšlíš,má lásko?"Ozval se nad ní hluboký hlas,který tak milovala,ale který ji vždy tak vyděsil.
,,Neji."řekla láskyplně a políbila ho.On se jen pousmál,jako to dělal vždy.
,,Ten měsíc je nádherný."řekl,když spolu seděli na střeše Tentenina domu.
,,Hmmm."zašeptala jen a přitáhla si ještě bliž kolena k tělu.
,,Co se děje Tenten?Jsi dnes obvzlášť tichá."řekl a pohlédl na ni svými bělostnými kukadly(srry,nevím jak se tady vyskloňují oči),kterým Tenten nedokázala lhát.
,,Víš,nezlob se,ale mám už delší dobu pocit,že mi něco tajíš."Vychrlila ze sebe a propichovala ho oříškovýma očima.
,,Nesmím ti to říct.Nenáviděla by jsi mě."řekl a odvrátil od ní tvář.Tenten ji však chytila do ruku a otočila zpátky k sobě.,,Jak bych tě mohla nenávidět,ty hlupáčku."řekla a políbila ho.Nezůstaly však jen u polibku.
,,Vážně to chceš?"zeptal se Neji starostlivě.Tenten mu však odpověděla úsměvem.
Myslím,že to co se dělo,si už domyslíte.
O hooooodně dlouho později:
Neji se vyčerpaně svalil vedle Tenten.Oba těžce oddychovali.
,,Miluju tě."řekla Tenten těsně před tím než zavřela oči a ponořila se do říše snů.
Neji se usmál a za chviličku usnul taky.
Ráno:
Nejiho vzbudil lehký ,ale přitom teplý dotek slunečního paprsku na tváři.
Pootočil hlavu a usmál se na Tenten,která ještě spala,ale jeho úsměv se vytratil,jakmile uviděl budík za její hlavou.
,,K sakru!"zaklel nahlas a tím vzbudil Tenten.
,,Děje se něco?"zeptala se starostlivě,když uviděla jeho naštvaný a přitom vyděšený pohled.
Nejiho odpověď byl však nenávistný pohled,který na ni vrhnul.
,,To ty.Ty hnusná čarodějnice.Tys na mě omráčila a seslala jsi na mě ten žár!"zakřičel na ni jak smyslů zbavený.
,,Co….cože?O čem to mluvíš?"vykřikla vyděšeně a do očí se jí dostávaly slzy.
,,Nehraj to na mě.Ty víš co jsem a chtěla jsi mě zabít.Ale na to zapomeň.Mě nedostaneš lovkyně!"zakřičel a s kápí přes obličej,vyskočil oknem odkud se rozběhl do lesa.
,,Neji?"zašeptala přes slzy.
Posuneme se o spousty slz a nadávek dál.
Neji se neobjevil už 2 měsíce.Tenten na tom byla stále velmi špatně,hlavně potom co zjistila že je těhotná.
Její těhotenství však bylo velmi zvláštní.Od té doby co v sobě nosí toho drobečka,má každou chvíli nepřekonatelnou chuť po krvi.Už několikrát se přistihla,jak civí na ostatní,hlavně na jejich krk.
,,Ne Tenten.Ovládej se!"zakřičela vždy do sebe a raději odvrátila zrak pryč a nebo se rychle rozběhla domů.
Nejhorší to bylo za úplňku.Vždy seděla v rohu a držela si hlavu.
Jednou už se prostě neovládla a vyběhla ven.Do temné noci.Jejímu (ne)štěstí,šlo naproti ní zrovna nějaké dítě.Už se na něj chtěla vrhnout,ale zastavil jí něčí hlas.
,,Hned přestaň!"vykřikl ten člověk.
Ona se na něj otočila a spatřila známou tvář.
,,Neji."zašeptala a nenávistně na něj skrz rudé oči pohlédla.(dítě samozřejmě hned zdrhlo)
,,Musíš se ovládnout!Nebuď jako já!"vykřikl a rozběhl se k ní.
,,Nepřibližuj se ke mně!"Vykřikla a vyskočila na první střechu,která ji napadla.
,,Tenten prosím.Nech toho.Já ti nechci ublížit."
,,Nechceš mi ublížit?Ale to už jsi udělal!"Zakřičela a skočila zpět k němu na zem.
,,Udělal jsem chybu.Ale pochop mě.Celý život mě loví a já se naučil nikomu nevěřit.V té chvíli jsem nepřemýšlel.Ale teď vím,že jsem jednal zbrkle.Miluju tě.A to je má jediná slabost."zašeptal a podíval se do země.
,,Jak láskyplně jsi to řekl.Nechtěj mě rozesmát!"řekla s velkou ironií v hlase.
,,Láska i hory přenáší.Tak se to mezi lidmi říká že?No je vidět,že tvoje láska již vyprchala.
Dobrá tedy.Jestli chceš něčí krev,vem si mojí.Vem si ji a zabav mě mého trápení."řekl Neji rozhodně a postavil se s rozpaženýma rukama doprostřed cesty.
,,Jak si přeješ."a přešla ústy k jeho krku.Najednou ji však bodlo v břiše a ona nebyla schopna ho zabít.Nebyla schopna zabít otce svého syna nebo dcery.Jen tak tam stála,přisátá ústy na jeho krku.
Neji se na ni podíval a pomalu jeho ruce spadly dolů a obmotaly se kolem jejich boků
Nebránila se.Spíš naopak.Odtáhla obličejem od jeho krku a položila si bradu na jeho rameno.
Také ho objala.Nechápala jak,ale znova se v ní probudil ten zapomenutý cit.Bylo to,to dítě?To už se asi nedozvíme.
,,Neji já…..,,Pssst."Zašeptal a políbil ji.Ona se však odtáhla.,,Neji,tohle je důležité!"vykřikla.
,,Co se stalo?Něco tě bolí?Je ti špatně?"hučel jednu otázku za druhou,ale jen do té doby než mu Tenten přiložila prst na ústa a jeho ruku na její břicho.Neji se na tázavě podíval,ale za chvíli pocítil malilinkaté kopnutí(Vím že nemůže po dvou týdnech cítit kopnutí,ale berte to třeba tak že se upíři vyvíjí rychleji).Překvapeně se na ni podíval a ona jen pokývala hlavou.
Nejimu se na tváři objevil velikánský úsměv.
,,Já budu tátou!"Zakřičel a vyzvedl Tenten do vzduchu.
O půl roku později:
,,Táži se vás,berete si zde přítomnou Tenten Suzuki,za svoji právoplatnou manželku?"
,,Ano."řekl šťastně Neji.
,,A táži se vás,berete si zde přítomného Nejiho Hyuugu?"
,,Ano,"vypískla a políbila.
,,A…ale co prstýnky?Vážení,obřad ještě neskončil.Halo,vnímáte mě?"
Jenže už měl smůlu.Novomanželé byli ty tam.
Po pár týdnech se Nejimu a Tenten narodila krásná holčička jménem Suki.A ani by jste se nenadáli a už na maminku vystrkovala špičaté zoubky.
Z Tenten byla od té doby nejšťastnější žena na světě,která se už dávno smířila s tím,že má za manžela upíra i s tím že jím pravděpodobně bude i jejich dcera.
Konec.



jééé to je tak krásný...mocinky děkuju...to s tou dcerkou bylo krásný...fakt dík...XD